Zapojenia so Sirutorom (všestranný kontaktný detektor)

Prevzaté z reklamného prospektu E.Fusek - Náhradní elektronky, 1947
V závere je technická poznámka z Amatérskeho rádia,1936, v ktorej sa prezentuje jednoduchšia verzia riadenia anódového prúdu koncovej elektrónky (poznámku dodal J.Pulchart, ČR)

V mnoha případech nevyhovuje nám hlasitý poslech rozhlasu. Někdy nuceně - přeruší-li elektrárna dodávku proudu - jindy úmyslně, na příklad pozdě večer v rodinách, kde spí děti, nemůžeme používati našeho lampového přijímače. Tu by nám velmi posloužil skalní přijímač z dob pravěku rozhlasu — známá krystalka. Ale nastavování detektoru a přepínání antény a země není nic pro naše hospodyňky, které jsou většinou s technikou trochu na štíru, nebo pro starší či krátkozraké osoby, které spíše na detektoru něco ulomí, než najdou nejcitlivější bod.

U většiny lampových přijímačů máme vlastní hlavní součást krystalky již zamontovánu. Je to odlaďovač, který bráni příjiš silné vysílačce rozlezli se po celé stupnici. Potřebujeme tedy jen detektor a sluchátka. Výborný detektor, který se vůbec nemusí nastavovat, přitom stabilní (jeho citlivost netrpí elektrickými výboji, jako třeba galenitový krystal) a docela malý je stykový usměrňovač Sirutor. Je to malá dutá tyčinka, průměru asi 5 mm a 25 mm dlouhá, s vývodními dráty na obou koncích. Uvnitř trubičky je pět miniaturních usměrňovacích článečků oxydových, stlačených k sobě tlakem pružné spirálky, takovy pevný detektor (nebo demodulátor) stačí připojit spolu se sluchátky na laděný obvod, tvořený třeba odlaďovačem — a máme levně výborný přijimač místního pořadu na sluchátka.



Sirutor 5b — úplně obdobný známému americkému Westectoru WX6 — má pět článků a je proto určen pro vysokofrekvenční napětí 5—15 V. To je trochu mnoho, v našem případě pracujeme jen se zlomkem jednoho voltu. Proto 5 článků v sérii má pro naše účely příliš veliký vnitřní odpor. Projeví se to slabším příjmem a skreslením (chrapněním), zvláště při slabých signálech. Bez změny na Sirutoru dosáhneme značného zlepšení použitím předpětí asi 1,5 V (jeden malý článek z kulaté kapesní baterie, zapojený ve správné polaritě do série v obvodu cívka — Sirutor — sluchátka). Nesporně to však znamená pro náš záměr komplikaci, protože článek potřebuje více místa a nutno jej vypínat přerušením obvodu, na př. vytažením sluchátkové zástrčky. Proto zvolíme postup sice trochu drastičtější, zato ale v dalším provozu velmi jednoduchý. Odstraníme totiž z trubičky Sirutoru 4 usměr. kotoučky a použijeme jen jediného. Za tím účelem opatrně otáčením doleva uvolníme jednu mosaznou čepičku, která tvoří uzávěr trubičky. Pozor, aby nám spirálka usměrňovači »bročky« nerozmetala po okolí! Původní kontaktní mosaznou tyčinku asi 1 mm v průměru musíme ovšem nahradit jinou, delší o tloušťku oněch 4 vyjmutých destiček, aby nastal dotyk s přívodní čepičkou. Spirálka musí lehce tlačit broček a tyčinku (kousek měděného drátu asi 1 mm silného) k sobě. Konce drátu musí býti zapilovány nebo zabroušeny do roviny, nikoli snad jen ostře zaštípnuty. Pak Sirutor sesadíme dohromady. Citlivost po úpravě je výborná, reprodukce silná a čistá — a odpadá nutnost předpěií z baterie. Doporučuje se vyzkoušeti všech 5 článečků, což jde velmi rychle, protože některý může býti zvláště vhodný.



Zapojení přijímače je zcela obdobné krystalovému přijímači s detektorem (obr.1). Na polaritě usměrňovacího článku nezáleží. V zájmu lepšího vyladění se doporučuje zapojiti anténu na odbočku ladicí cívky, která na odlaďovači bývá vyvedena. Potřebujeme jen přidat 2 zdířky pro sluchátka, protože připojení Sirutoru je lehké bez jakékoli »montáže«. Kondensátor C má kapacitu asi 2000 pF.
Nechceme-li použíti odladovače z lampového přijímače, dáme si do malé bakelitové krabičky 4 zdířky pro anténu, zem. a sluchátka a dovnitř namontujeme otočný kondensátor 500 pF s pertinaxovým nebo lépe troíitulovým dielektrikem a cívku se železným jádrem, opatřenou odbočkami nebo odděleným anténním vinutím. Příklad zapojení je na obr. 2.



Ti, kdož si rádi užitečně hrají, mohou vyzkoušet — kdysi velmi populární — dvoukrystal s dvěma Sirutory, upravenými podle dřívějšího popisu. Základní zapojení ukazuje obr. 3. Ladicí obvod může ovšem býti i jiný. Výhodou »dvou-krystalky« je silnější poslech, jeli anténní energie dostatečná. Sirutory zde musí býti polovány opačně. Kondensátory C1 i C2 jsou stejné, asi 2000 pF.



Výhodou Sirutorů je, kromě stability, odpadnutí hledání citlivého místa a malé rozměry i větší elektrický vnitřní odpor, který méně tlumí laděný obvod. Tím získáme ostřejší vyladění. V příznivých případech a se speciálním zapojením je dokonce možno rozladiti i obě »pražské« vysílačky v okolí Prahy. Konečně lze se Sirutory podniknout ještě mnohé jiné pokusy a uspořádat »nevykuchaných« článků můžeme použíti jako demodulátoru v superhetu, na místě Cowanova či kruhového demoduláíoru v synchrodynu, k řízení dynamiky pro expandery a supresory, v zapojení pro úsporu anodových baterií,zmenšením odebíraného proudu a j. Poslední zapojení je znázorněno v obr. 4, Zde záleží na polaritě Sirutoru, aby předpětí koncové elektronky bylo ovládáno v souhlase se změnami v síle reprodukce. Normálně je totiž předpětí -C větší, nežli odpovídá použité elektronce a proto anodový proud je slabý, takže anodka déle vydrží.



Stoupá-li modulace, usměrňuje se část střídavého napětí z anody Sirutorem a zmenšuje předpětí elektronky, takže anodový proud rovněž stoupne a nemůže nastat skreslení. Při tišší reprodukci anodový proud opět klesne. Tak se samočinně omezuje anodový proud a proto zatížení anodky se udržuje na nejnižší možné hranici. R1 je běžný mřížkový svod koncové elektronky, nebo sekundár transformátoru při vazbě transformátorové. R2 spolu s odporem R3 tvoří dělič, omezující změny předpětí snížením střídavého napětí, přiváděného na Sirutor. Jeho hodnotu nutno najít pokusně podle druhu použité elektronky. R3 a R4 jsou oba po 0,5 MOhm, kondensát. C1= 15.000 pF, C2 = 0,5 MF

-Sn-

Poznámka súvisiaca s riadením anódového prúdu.
Amatérske rádio, 1936.

Nové úsporné zapojení pro bateriový koncový stupeň.
Jeho původcem je ing. Frommer ze závodů Tungsram: Koncová lampa (viz obr dole.) má v klidu velké záporné předpětí, takže anodový proud je co nejmenší. Na místě jejího mřížkového svodu je zapojen westector, polovaný tak, že při přivádění střídavého napětí se mřížka nabíjí kladně a tím zmenšuje její klidové předpětí. Protože westector není nijak zatížen (jen svým vlastním svodem), je usměrněné napětí - rovné přibližné amplitudě přiváděného NF-napětí, takže předpětí se automaticky sníží vždy právě o potřebnou hodnotu. Při tom je zapojení mnohem jednodušší, než obvyklé úsporné zapojení (s westectorem na výstupu), může se však úspěšně použíti jen v případě, že předchozí stupeň má vnitřní odpor menší než 0.1 MOhmů protože jinak by vlivem nesymetrického zatížení westectorem mohlo vzniknouti skreslení. Ing. Lukeš.

Dokumenty :: Články, Dokumenty :: Kryštálky
Vytvorené: 16.3.2008