Seznámení s knihou „Moderní radiofonní přístroje“ autora P.Hemardinquera
Zkusme se vžít do atmosféry dvacátých let minulého století v oblasti našeho zájmu – tedy historie rozhlasu a konkrétněji samotných „radiofonních přístrojů“. Již ze znění těchto dvou slov vyznívá vliv časového odstupu po více než osmdesáti letech. V té době ještě neexistovaly pojmy rozhlas, reproduktor, elektronka a jiné, ale byly to „radiofonie“, „megafon“ – později „amplion“, elektronová lampa a celá řada dalších. Vynález a rozšíření rozhlasu jako hromadného informačního prostředku s okamžitým účinkem lze pokládat za největší čin v dějinách lidstva, který kdy rychle ovlivnil vývoj, myšlení a kulturní rozvoj i těch nejzapadlejších osídlených místech. První zájemci, nadšení do té doby nevídanou technikou a ve snaze stát se majiteli tzv. radiofonního přístroje byli postaveni před volbu buď si zakoupit továrně vyrobený přístroj, nebo si takový aparát zhotovit sami. Podíváme-li se na přístroje z tehdejší doby, zjistíme, že rozdíl mezi dobře sestaveným přístrojem amatérským a továrním výrobkem byl téměř neznatelný. Ona i obsluha složitějšího továrního aparátu byla leckdy tak náročná, že jeho majitel, chtíc dosáhnout dobrých výsledků, stal se v podstatě rovněž radioamatérem. Informovanost veřejnosti v této oblasti se realizovala jednak „radiofonicky“ zaměřenými časopisy a dále stejně orientovanými knihami a populárními příručkami – viz „knižnica“. Jedny z nejlepších publikací, orientovaných na tuto tématikou napsal počátkem dvacátých let francouzský radiotechnik Pierre Hémandinquer. Na informovanosti československých radioamatérů má nesmírnou zásluhu Dr. František Kuník – štábní kapitán telegrafního vojska Československé armády, který svými odbornými překlady Hémandinquerových knih zprostředkoval velice kvalitní zdroje technických informací pro radioamatéry dvacátých let. Z gramatického podání češtiny zní dnes jakási noblesnost spisovného mluvnického projevu před více než osmdesáti lety. Nyní jsou díky internetu dvě z nich přístupné na: Hémardinquer P.: Praktické pokyny z radiotelegrafie. P., Beaufort, 1923. Knihovna radioamatérská 2. Hémardinquer P.: Sto radiotelegrafnich problémů. P., Beaufort 1924, Knihovna radioamatérská 3. Třetí kniha „Moderní radiofonní přístroje“ sestává ze dvou svazků a věcně navazuje a dále rozvíjí obě výše uvedené publikace. Dá se říci, že obsahuje všechny prakticky použitelné poznatky z radiotechniky dvacátých let. Velmi podrobně popisuje celou problematiku počínaje různými druhy antén přes detailní popisy součástek, jednoduchých přijímačů až po složité superheterodyny. Nechybí ani kapitola zaměřená na měřicí přístroje. Pro názornost je dále uveden obsah knihy „Moderní radiofonní přístroje“. Dále byla převedena do digitální verze celá Kapitola I pojednávající o tehdejších anténách tak podrobně, že je možno i dnes zhotovit funkční repliku například. rámové antény. Převod do digitální verze formátu A4 byl proveden tak, aby zůstalo zachováno číslování stránek podle původní originální knihy. 16. srpna 2009 Zdeněk Vaníček OBSAH OBSAH SVAZKU I.
OBSAH SVAZKU II.
Dokumenty :: 30-te roky, Dokumenty :: Kryštálky, Dokumenty :: Knihy a časopisy
Vytvorené: 30.9.2009
|