Šasi v docela pěkném stavu, bez koroze, bez prachu. Všechny součástky zřejmě původní, kondenzátory popraskané, s obrovským svodem a obvykle s dvojnásobnou kapacitou. K asfaltovému elytu C118 (8uF/350V), který byl bez kapacity, byl připojen ještě maličký z "moderní" řady o hodnotě 2uF. Síťový zdroj je s tlumivkou, není použito úsporné řešení popsané zde: Kovoslužba Praha - Technická správa č.25

Koncovka VN kabelu z gumy. Po těch letech vypadá obvykle takto. Na kopce řádkového rozkladu je pájecí lišta pro připojení vychylovacích cívek. Obrazovka je uzemněna ve stejném bodě jak jeden konec vertikálních cívek: zelený kablík uprostřed.

Zde by měl být kondenzátor blokující předpětí pro první elektronku generátoru řádkového kmitočtu. Pravděpodobně zde nebyl již od výroby. Jak to ovlivnilo funkci nebo stabilitu obvodu, těžko říct... Dvojice kondenzátorů v bužírce jsou provizorní verze C134, pro ověření funkce obvodu.

Postup opravy

Cívkové soupravy obvodu generátoru řádkového kmitočtu bez krytu. Cívky pochází z dvou různých chassis. Jedná se o blokovací oscilátor řízený napětím, které se vyrábí porovnáváním synchronizačních impulzů s impulzy zpětných běhů. Princip tohoto obvodu, tzv. synchroguide, stejně jako postup seřízení je nejpodrobněji popsán přímo v servisní dokumentaci k televizorům Mánes nebo Oravan. Stručný popis nastaveni je i zde: Kovoslužba Praha - Technická správa č.25. Jsou tam popsány i problémy s nekvalitním lepidlem, ale na těchto dvou vypadá, že vše drží dokonale. Na internetu se dají najít i schémata jak přepojit tento obvod na multivibrátor s přímou synchronizací (podobně jak u 4001A), ale myslím že i toho původní zapojení funguje velice dobře, pokud fungují dobře všechny jeho součástky.

Postup seřízení synchroguide z knihy Měření a nastavování televizních přijímačů:

VN transformátor. VN cívka má rozteklou asfaltovou manžetu, takto většinou nevypadá. Je ale funkční. Chtěl jsem vědět jakým napětím je žhavena DY86. Protože nelze měřit přímo na patici, provlékl sem trafem další smyčku z VN kablíku, na kterou jsem připojil druhou DY86. Multimetr s True RMS ukázal 1,4-1,5V. Dále sem si ověřil, že při případném mezizávitovém zkratu nějakého vinutí, toto napětí spadne téměř k nule.

Chassis z vrchu. Je namontován nový selenový usměrňovač (z jiného podobného chassis). Původní vykazoval příliš velký vnitřní odpor. Napětí byly tak 15% pod hodnotami uvedenými na schématu. Chassis jsem měl k obrazovce připojené prodlužovacími kablíky a leželo poblíž na stole.

Signálová část chassis. Pod plechovým víčkem je obrazový detektor, dole snímkový koncový stupeň s generátorem, vlevo obrazová MF, nahoře zvuková

Zdroj a řádkový rozklad. Všechny asfaltové kondenzátory jsou repliky, tj nový axiální fóliový kondenzátor zalitý asfaltem v původní trubičce napájený ještě uvnitř na původní přívody. Důležité je před prvním zapnutím odpojit nebo zrenovovat C171, který je paralelně k síti. S velkou pravděpodobností by následoval po nějaké době výbuch a přepálení pojistky. Na obrázku je to teb uprostřed, větší ze dvou kondenzátorů umístěných nad sebou. Složil jsem jej z osmi kondenzátorů 47nF/400V TC207.

Obrazovka je ve skříni na dřevěném rámu se kterým se dá jednoduše, po povolení dvou křídlových matek, vysunout ven. Je v podstatě ve skříni zavěšena.

Takto je možné obrazovku i s rámem vymontovat z televizoru.

Štítek obrazovky. Existuje více provedení těchto obrazovek. Liší se propustností stínítka nebo i provedením elektrodového systému. Tato je ta nejstarší. Podle katalogu existovala i verze s metalizovaným stínítkem (označení 431QP44).

Slepená koncovka VN kabelu.

Sestavený televizor. Iontová past by měla být podle specifikace výrobce nasazena obráceně. Magnet by byl v tom případě na druhé straně. Ale takto to funguje.

Reprosoustava s výhybkou se dvěma elyty v sérii. Na dřevěných kolejnicích má být ješte polička.

Obraz z DVD, připojený přes modulátor MD-5 na šestém kanále. Obrazovka je přes své stáří stále jak nová. Modulátor je řízený krystalem a televizor je natolik stabilní, že není třeba sahat na žádné nastavovací prvky a ihned po zahřátí naběhne do zasynchronizovaného stavu. Obraz lze zasynchronizovat i na normu NTSC, potenciometry mají dostatečný rozsah. Regulace kontrastu reguluje zesílení kanálového voliče a prvního stupně obrazového zesilovače. Je zde i AVC, kdy se přímo napětí za obrazovým detektorem přičítá k napětí nastavenému na potenciometru kontrastu. Jeho rozsah je ale malý a reakce pomalá.

Obraz s teletextem pak vypadá takto. Toto je signál z VHS, opět přes modulátor. Zatemňování řádkových zpětných běhů zde není a toto již není signál odpovídající tehdejší normě.